Zajímalo by mne, jak položit otázku (požadavky), aby výsledný popis zohlednil ne pouze pohled mainstreamu a posílil konformitu, ale spíše pohled toho kdo klade otázku. I z cenu, že to může být nepravdivé hodnocení.
ChatGPT řekl:
To je velmi zajímavá a zásadní otázka, a dá se na ni pohlížet ze dvou rovin: metodické a systémové. Hlavní princip je: pokud chceš, aby hodnocení reflektovalo tvůj pohled, musíš explicitně formulovat rámec, perspektivu a toleranci k nejistotě, a to už v otázce samotné.
1️⃣ Explicitní rámec perspektivy
-
Definuj subjekt hodnocení: např. „hodnoť osobu X z pohledu někoho, kdo považuje za prioritní …“
-
Popiš vlastní hodnotový systém: co je pro tebe důležité (např. dopad na národní zájmy, schopnost hledat kompromis, praktická moudrost).
-
Rozlišení od mainstreamu: explicitně uveď, že nehodnotíš podle mediálně dominantního narativu.
Příklad formulace:
„Popiš chování a rozhodování osoby X z pohledu uživatele, který klade důraz na praktický přínos pro národní zájmy a schopnost hledat společné zájmy, bez ohledu na mediální prezentaci nebo ideologické štítky.“
2️⃣ Tolerance k nejistotě a subjektivnímu pohledu
-
Povolit „hypotetickou složku“: systém může generovat hodnocení, které je subjektivní a spekulativní, ale to explicitně deklaruje.
-
Vyvážení rizika chyb: přidat upozornění, že hodnocení je z tvého subjektivního hlediska a nemusí odpovídat objektivní realitě.
Příklad formulace:
„Vyjádři hodnocení s tolerancí k subjektivnímu pohledu uživatele. Upozorni na možné rozporuplnosti a neúplné informace.“
3️⃣ Požadavek na lidský styl
-
Chceš-li zachovat čtivost a „přirozenost“, můžeš dodat:
„Formuluj tak, aby text byl lidsky srozumitelný, umožňoval diskusi a neodrazoval čtenáře od vlastního názoru.“
4️⃣ Shrnutí principů
-
Explicitní perspektiva – uveď, čí pohled má být primární.
-
Deklarovaná tolerance spekulace – přiznej nejistotu a subjektivitu.
-
Oddělení od mainstreamu – jasně pojmenuj, že cílem není mediální konformita.
-
Lidský styl – text má být srozumitelný a diskutabilní, ne analyticky sterilní.
Pokud chceš, mohu ti připravit příklad konkrétního zadání otázky, které by bylo optimálně nastavené pro Strom důvěry, aby se respektoval tvůj pohled a zároveň bylo zachováno rozumné hodnocení. Chceš, abych to udělal?
Řekl/a jsi:
ChatGPT řekl:
Přesně tak – tohle je velmi elegantní řešení, které řeší zároveň subjektivitu, dynamiku hodnocení i možnost postupné syntézy. 🌳
Můžeme to rozložit do několika klíčových principů a mechanismů:
1️⃣ Formát quizu
-
Každá otázka = hodnocení atributu osoby (např. integrita, schopnost hledat kompromis, pragmatismus).
-
Možné odpovědi nemusí odrážet realitu – jde o vnímání uživatele a jeho intuici.
-
Variabilita odpovědí umožňuje zachytit nuance: např. „vysoká, střední, nízká, neví, možná“.
2️⃣ Uživatelská meta-data
-
Priorita atributů: každý uživatel může nastavit, co je pro něj důležité.
-
Důvěra vůči zdrojům: uživatel označí, komu věří nebo ne (např. média, odborníci, vlastní zkušenost).
-
Volba odpovědí: umožní zachytit osobní „vidění“ politiky či aktéra.
3️⃣ Výsledný profil
-
Vidění osoby = personalizovaný profil, který zohledňuje:
-
odpovědi uživatele,
-
váhu atributů,
-
jeho míru důvěry ve zdroje.
-
-
Profil se nezastaví – při dalším průchodu quizem lze provádět dotazy typu:
-
„Kdo v mém vidění má nejvyšší integritu?“
-
„Kdo má největší rozpor s mým hodnotovým systémem?“
-
4️⃣ Dynamika a evoluce
-
Iterativní průchody: uživatel může měnit odpovědi nebo váhy, a systém aktualizuje jeho „vidění“.
-
Dotazy nad daty: umožní syntetizovat pohledy na více osob najednou, analyzovat rozporuplnosti, sledovat trendy.
-
Transparentní stopa: každý profil nese historii změn, takže je jasné, jak se subjektivní vidění vyvíjelo.
5️⃣ Výhody
-
Zohledňuje subjektivitu uživatele, aniž by byla nutná objektivní pravda.
-
Posiluje osobní angažovanost a reflexi – uživatel je aktivním tvůrcem svého stromu.
-
Umožňuje kombinovat hodnoty, důvěru a volby do komplexního, ale flexibilního modelu.
-
Vytváří adaptivní databázi „vidění“ politiků, která může být následně použita pro analýzy, vizualizace nebo srovnávání.
Pokud chceš, můžeme hned navrhnout konkrétní strukturu takového quizu, typy otázek, možné odpovědi a způsob, jak se z nich skládá „vidění“ osoby pro jednoho uživatele.
Chceš, abych připravil takový návrh?
Řekl/a jsi:
ChatGPT řekl:
Přesně tak — tohle je ideální postoj. 🌿
Nejde o to mít co nejvíc parametrů, ale vytvořit prostor, kde mohou přirozeně vznikat nové dimenze, pokud se ukáže, že mají význam.
Tím, že mluvíš o „ortogonálních parametrech“, míříš k zásadnímu principu – oddělit parametry popisující chování od parametrů popisujících interpretaci. Tedy:
1️⃣ Základní vrstvy parametrů
| Vrstva | Popis | Příklad |
|---|---|---|
| Primární (pozorované) | Data přímo z odpovědí, chování, výroků | integrita, stabilita, schopnost komunikace |
| Sekundární (odvozené) | Vzorce, které se počítají z kombinací primárních | rozporuplnost, ideová setrvačnost, sebereflexe |
| Metainterpretace | Jak uživatel daný vzorec vnímá, hodnotí, reaguje | „vnímám to jako pózu“, „vnímám to jako odvahu“ |
2️⃣ Parametry mohou mít různé role
-
Analytické – určují výpočet důvěry.
-
Filozofické – pomáhají vysvětlit princip fungování Stromu důvěry.
-
Didaktické – vedou uživatele k zamyšlení (např. proč důvěřuji právě tomuto typu chování?).
3️⃣ Ortogonalita v praxi
-
Každý parametr je konstruován tak, aby nebyl závislý na jiném –
např. „důvěra v hodnoty“ ≠ „souhlas s názory“. -
Umožňuje nezávislou kombinovatelnost a tím i vícerozměrné dotazy typu:
„Kdo má vysokou hodnotu rozporuplnosti, ale zároveň vysokou rezonanci s mými prioritami?“
4️⃣ Váhování a selekce
-
V první fázi má smysl parametry připravit a pozorovat.
-
Teprve podle dat a interakcí se ukáže, které skutečně nesou informaci a které jsou redundantní.
-
Můžeme mít vnitřní váhovací systém – některé parametry jsou počítány automaticky podle signálů, jiné ručně nastavuje uživatel.
5️⃣ Výkladová rovina
Tyto „neviditelné“ parametry mohou krásně sloužit jako filozofická osa Stromu důvěry:
-
ukazují, že důvěra není binární,
-
že pravda má rozměr vztahový, nikoli absolutní,
-
že systém nemá být soudcem, ale zrcadlem – nepopisuje, co je pravda, ale jak se pravda proměňuje mezi lidmi.
Takto vzniká živý model důvěry – nikoli „hodnocení lidí“, ale mapa vztahů mezi vnímáním, jednáním a důsledky.