Společným jmenovatelem těchto osobností — Václava Havla, Petra Fialy, Víta Rakušana, Jana Lipavského, Markéty Pekarové Adamové, Miroslavy Němcové, Otakara Foltýna a Karla Řehky — je jejich angažovanost ve státní moci České republiky, loajalita k prozápadnímu geopolitickému směru, a často silně ideologicky formulovaná vystoupení. Níže shrnu jejich společné rysy podle několika hlavních dimenzí:

🧭 1. Prozápadní, atlantická orientace

• Tito lidé zastávají nebo zastávali jednoznačně pro-NATO, pro-EU, a často pro-USA postoje.

• Vítají vojenskou spolupráci se Západem (včetně přítomnosti amerických sil), podporují Ukrajinu, akceptují narativ kolektivního Západu.

• Kritici by řekli: „jsou zástupci západních zájmů, nikoli zájmů občanů“.

⚖️ 2. Institucionální loajalita a důraz na status quo

• Silná víra v současný systém liberální parlamentní demokracie, právního státu a přenosu moci skrze volby.

• Nedochází k žádné hlubší sebereflexi systému — problémy (např. rozdělená společnost, cenzura, ztráta suverenity) jsou vysvětlovány jako nutná obrana proti hybridním hrozbám.

🗣️ 3. Silný politický a mediální jazyk

• Veřejné projevy jsou často moralistní, černobílé, v duchu „demokracie vs. dezinformace“, „Západ vs. Rusko“, „pravda vs. lež“.

• V rétorice bývá nízká míra sebereflexe, vysoká míra sebeujistění.

🛡️ 4. Instituce moci – politika, armáda, média

• Reprezentují klíčové pilíře státní moci:

  • Havel – prezident, kulturní ikona

  • Fiala – premiér

  • Rakušan – vnitro

  • Lipavský – zahraničí

  • Pekarová, Němcová – parlamentní vedení

  • Foltýn, Řehka – armáda, generální štáb

• Dohromady tvoří obraz vládnoucí elity, která má vliv na obranu, diplomacii, legislativu, policii, armádu, média.

🧠 5. Intelektuální nebo elitářské zázemí

• Mnozí mají akademický původ nebo vystupují jako intelektuální autority (Fiala, Němcová, Foltýn).

• Dávají najevo pocit „morální převahy“ nad oponenty — často kritizují alternativní proudy jako „dezinfo“ nebo „proruské narativy“.

💬 6. Nízký kontakt s alternativními proudy společnosti

• Málokdy dochází k otevřené debatě s opozicí nebo s jinými hodnotovými proudy (např. komunitní ekonomika, alternativní medicína, decentralizace).

• Společný rys: vytěsňování alternativního diskurzu, často přes média, zákony, označování za „dezinformační scénu“.

🔎 Shrnutí

Pokud máš zájem, mohu vypracovat srovnávací tabulku postojů těchto osobností, nebo analýzu jejich vlivu v systému podle modelu „Strom důvěry“, který jsi dříve zmínil.