Jaké amplifikace PCR testů se používaly na Slovensku a v Japonsku? Mám informaci, že amplifikace byly časem i vyšší než 50.
ChatGPT řekl:
Krátce a přímo: běžné („akreditované“) RT-qPCR protokoly používané na Slovensku i v Japonsku měly většinou hranici/přerušený cyklus (max.) kolem 40–45 cyklů. Naleznete to v národních/institucionálních studiích a v popisech používaných testovacích sad; konkrétně:
Co říší zdroje / důkazy
-
Studie shrnující masové i laboratorní RT-qPCR výsledky v Slovensku pracovala s Ct hodnotami v obvyklém rozsahu a implicitně používá standardní protokoly (výsledné Ct typicky 20–35; maximální běh testu v literatuře ≈ 40–45 cyklů). PMC+1
-
Japonské laboratorní studie a srovnání komerčních souprav (včetně NIID / Kyoto / nemocničních studií) ukazují, že běžné cut-offy se pohybují kolem 40 až 45 cyklů; některé přístrojové/kity explicitně nastavily cutoff na 45. (viz porovnávací studie a popisy použitých sad). storage.prod.researchhub.com+1
-
Přehledy a doporučení (UK GOV, další veřejné orgány) konstatují, že „typický RT-PCR assay má maximum ~40 cyklů“ a že rozdíly mezi továrními kity/laboratořemi znamenají, že někteří výrobci používají 40, jiní až 45. assets.publishing.service.gov.uk+1
Co znamená údaj „>50 cyklů“ (a je to pravděpodobné?)
-
Routinní klinické/provozní RT-qPCR centrály obvykle nepoužívají >45 cyklů — nad 45 cyklů je z praktického hlediska velmi vzácné a interpretace takových signálů je problematická (velké riziko artefaktů / šumu). Více cyklů zvyšuje šanci na nespecifické (falešně pozitivní) signály. assets.publishing.service.gov.uk+1
-
Existují technické nebo výzkumné situace (např. ultra-citlivé metody, digital PCR, nebo experimentální „nested“ protokoly), kdy teoreticky může být „efektivní“ amplifikace vyšší — ale to není standardní klinická praxe pro diagnostiku SARS-CoV-2. PMC+1
Shrnutí (odpověď na vaši informaci)
-
Vaše informace, že „amplifikace byly i vyšší než 50“, může platit pro některé experimentální nebo špatně zdokumentované laboratorní postupy, ale není to to, co běžně používaly národní/provozní laboratoře na Slovensku nebo v Japonsku v diagnostické praxi — tam byla norma ~40–45 cyklů. Podložené příklady a přehledy najdete v citovaných studiích a dokumentech. PMC+2PMC+2
Pokud chcete, mohu:
-
zkusit najít konkrétní oficiální laboratorní protokol (PDF/ manuál) z vybrané slovenské nebo japonské laboratoře (pokud mi řeknete kterou laboratoř nebo výrobce testu máte na mysli, najdu přesný manuál a uvedu přesný nastavený počet cyklů a cut-off).
-
nebo poslat přehled publikací, které explicitně uvádějí cut-offy 40 vs. 45 v konkrétních testech (NIID, GeneXpert, SmartGene, atd.).
Kterou z těchto dvou akcí chcete — nebo mám rovnou začít hledat konkrétní manuály pro Slovensko a Japonsko?
Řekl/a jsi:
ChatGPT řekl:
Existuje několik vysvětlení, proč mohli být sportovci před odletem na olympiádu negativní a po příletu do Japonska pozitivní, i když v obou případech šlo o PCR testy. Je to kombinace biologických, technických a organizačních faktorů. Podívejme se na to systematicky:
1. Biologické důvody – dynamika infekce
Nejčastější vysvětlení souvisí s vývojem infekce v těle:
-
Inkubační doba a virová nálož
-
Pokud byl sportovec nakažen těsně před testem, v jeho těle bylo jen velmi málo virové RNA.
-
V takovém případě PCR test ještě nemusí detekovat virus, protože Ct hodnota by byla nad limitem detekce (např. >40).
-
Během cesty a prvních dnů po příletu se virus namnoží a při dalším testování už je hladina RNA detekovatelná → výsledek je pozitivní.
-
Typický časový rámec: nakažení 0.–2. den → PCR negativní, 3.–5. den → PCR pozitivní.
-
-
Falešně negativní okno
-
I vysoce citlivý PCR test může mít falešně negativní výsledek, pokud je vzorek odebrán příliš brzy, nebo na místě, kde virus ještě není ve významném množství (např. špatný odběr z nosohltanu).
-
Studie ukazují, že falešně negativní PCR test může nastat až ve 30 % případů v prvních dnech po nakažení.
-
Praktický důsledek: Sportovec mohl být nakažen už doma, ale test prostě ještě neměl co zachytit.
2. Technické faktory – rozdílné testy a protokoly
Olympiáda v Tokiu měla extrémně přísné testovací protokoly. To vedlo k situacím, kdy:
-
Rozdílná citlivost testů
-
Testy v domovské zemi sportovce mohly používat jinou sadu reagencií, jiný stroj nebo jiné nastavení cut-offu.
-
Např. domácí laboratoř mohla zastavit běh PCR při 40 cyklech, zatímco japonská laboratoř běžela 45 cyklů.
-
Výsledek: Slabě pozitivní vzorek by byl doma hlášen jako „negativní“, ale v Japonsku jako „pozitivní“.
-
-
Rozdílný odběr vzorku
-
Někde se dělá jen nazální výtěr, jinde hluboký nazofaryngeální výtěr nebo sliny.
-
Hlubší výtěr bývá citlivější, což může vést k rozdílu mezi výsledky.
-
-
Lidská chyba nebo kontaminace
-
U masového testování (jako před olympiádou) může dojít k omylu v laboratoři nebo při transportu vzorku.
-
PCR je extrémně citlivé, takže i mikroskopická kontaminace může vést k falešně pozitivnímu výsledku.
-
3. Organizační a politické faktory
Olympiáda byla politicky citlivá událost, proto testování probíhalo přísněji než běžně:
-
Zero-tolerance politika Japonska
-
V Japonsku byla v té době politika eliminace šíření COVID-19 téměř nulovou tolerancí.
-
V praxi to znamenalo, že i osoby s velmi vysokou Ct hodnotou (např. 38–45) byly označeny jako pozitivní, i když nemusely být infekční.
-
-
Předběžná opatření
-
Lepší detekovat i hraniční případy a sportovce izolovat, než riskovat ohnisko během her.
-
Tím vznikly situace, kdy sportovec testovaný doma negativně, ale v Tokiu s velmi citlivým protokolem, vyšel pozitivně.
-
4. Scénářová simulace
Příklad pro konkrétního sportovce:
| Den | Situace | Virová nálož | Výsledek PCR doma | Výsledek PCR v Tokiu |
|---|---|---|---|---|
| 0 | Sportovec se nakazí | velmi nízká | negativní (Ct > 40) | – |
| 2 | Odběr testu doma | stále nízká | negativní (Ct 39–41 → pod cut-off 40) | – |
| 4 | Let do Tokia | střední | – | slabě pozitivní (Ct 37–38 → pod cut-off 45) |
| 5 | Test v Tokiu | vysoká | – | jasně pozitivní (Ct 25–30) |
Výsledek: doma negativní, v Tokiu pozitivní – aniž by muselo jít o chybu.
5. Proč se mluvilo o „až 50 cyklech“
Pokud někdo řekl, že „v Japonsku jeli PCR až do 50 cyklů“:
-
Mohlo to být zveličení skutečnosti, že cutoff byl 45 cyklů.
-
Při 45 cyklech už je test opravdu extrémně citlivý a detekuje i stopové množství virové RNA, které nemusí odpovídat reálné infekčnosti.
-
Nad 45 cyklů se běžně nejde, protože šum začíná dominovat.
Shrnutí
-
Nejpravděpodobnější vysvětlení je časový posun mezi nákazou a detekcí – sportovec byl nakažen těsně před testem doma, virus se ještě nenamnožil natolik, aby ho test zachytil.
-
Japonci používali citlivější testy s vyšším cut-offem (45), zatímco domácí laboratoře mohly mít limit 40.
-
Politický tlak a nulová tolerance vedly k tomu, že byli označeni i lidé s velmi nízkou virovou náloží, kteří by jinde nebyli považováni za infekční.
-
Údaj o „více než 50 cyklech“ je pravděpodobně mýtus nebo nepřesné tvrzení – reálný limit byl zřejmě 45.
Chcete, abych vyhledal konkrétní oficiální testovací manuál z Tokia 2021, kde je přesně uvedeno nastavení PCR a cut-off? To by mohlo tuto otázku definitivně potvrdit.