Jistě! Abych byl přehledný, rozdělím je do dvou hlavních kategorií: metodologické přístupy (způsoby, jak se analyzuje, zkoumá a uspořádává poznání) a filozofické termíny (koncepty, které pomáhají porozumět povaze reality, poznání a hodnot). Některé z nich se překrývají a nacházejí uplatnění napříč obory, od přírodních věd přes sociální vědy až po filozofii a umění.

1. Metodologické přístupy

a) Klasické logické a analytické metody

• Dedukce – od obecných principů k jednotlivým případům

• Indukce – od jednotlivých pozorování k obecným závěrům

• Abdukce – nejlepší vysvětlení na základě dostupných dat

• Analýza a syntéza – rozklad celku na části a následné spojování

• Komparace – porovnávání jevů či systémů

• Kvantitativní metoda – statistická, numerická, matematická analýza

• Kvalitativní metoda – interpretace, případové studie, rozhovory, obsahová analýza

b) Experimentální a empirické přístupy

• Kontrolovaný experiment – proměnné jsou regulovány pro zjištění příčinné souvislosti

• Pozorování – systematické sledování jevů

• Simulace – modelování jevů pro předpověď nebo test hypotéz

• Průzkum a dotazníky – sběr názorů a dat od lidí

c) Kritické a reflexivní přístupy

• Hermeneutika – interpretace textů a významů

• Fenomenologie – zkoumání jevů tak, jak se jeví vědomí

• Kritická teorie – zkoumání struktur moci, ideologií a nerovností

• Poststrukturalismus – dekonstrukce pevných významů, zkoumání vztahů mezi jazykem a mocí

d) Systémové a modelovací přístupy

• Systémová analýza – studium celku a jeho interakcí

• Síťová analýza – studium vztahů mezi entitami (lidé, organizace, data)

• Dynamické modelování – simulace změn v čase, např. v ekonomii nebo ekologii

• Teorie her – modelování strategií a rozhodování

e) Interdisciplinární a integrativní přístupy

• Komparativní metoda napříč obory – srovnávání metod, teorií a konceptů

• Transdisciplinární přístup – překračování hranic jednotlivých oborů pro komplexní porozumění

2. Filozofické termíny a koncepty

a) Epistemologické (poznání)

• Empirismus – poznání vychází z zkušenosti

• Racionalismus – poznání vychází z rozumu

• Skepticismus – otázka možnosti jistého poznání

• Konstruktivismus – znalosti jsou konstrukce mysli, ne absolutní realita

• Pragmatismus – hodnotí se pravdivost podle praktického účinku

b) Ontologické (realita)

• Realismus – existuje objektivní realita nezávislá na vědomí

• Idealismus – realita je primárně duchovní nebo mentální

• Materialismus – základ reality tvoří hmotné entity

• Dualismus – existence dvou základních principů, např. tělo a duše

• Monismus – existence jediné podstaty (např. vše je hmota)

c) Etické a axiologické (hodnoty)

• Utilitarismus – správné je to, co maximalizuje užitek

• Deontologie – správnost podle pravidel nebo povinností

• Virtue ethics / Etika ctností – správné podle charakteru osoby

• Relativismus vs. objektivismus hodnot – hodnoty závisí na kultuře nebo existují objektivně

d) Logické a jazykové

• A priori / A posteriori – znalost nezávislá na zkušenosti / znalost na základě zkušenosti

• Analytické a syntetické soudy – pravdivost vyplývá ze samotného významu / z empirického zkoumání

• Paradigma – rámec myšlení, soubor základních teorií a metod

e) Další koncepty ovlivňující metodologii

• Determinismus vs. indeterminismus – určenost jevů vs. náhodnost

• Redukcionismus vs. holismus – rozklad jevů na části vs. zkoumání celku

• Emergence – vznik vlastností celku, které nelze vysvětlit částmi

• Teleologie – účelové vysvětlení jevů

Pokud chceš, mohu ti z toho udělat tabulku seřazenou podle oblastí použití, kde bude jasné, které přístupy jsou vhodné např. pro přírodní vědy, sociální vědy nebo filozofii. To by bylo velmi praktické pro rychlé použití v analýze.

Chceš, abych ji připravil?

Rozumím – pojďme to zredukovat na praktickou „rychlou tabulku“: jen pojem, stručná definice a typická oblast, kde se používá. (Oblast chápeme široce: filozofie, věda, analýza, metodologie, společnost apod.)

🧭 Rychlý přehled metodologických a filozofických pojmů

📌 Tip pro práci s touto tabulkou:

• Pojmy lze chápat jako „analytické filtry“ – různé způsoby, jak se dívat na stejný problém.

• Pro „Strom důvěry“ je nejcennější kombinovat systémové, hermeneutické, kritické, heuristické a emergentní přístupy – ty nejlépe vystihují komplexní, živé systémy, které nelze vysvětlit jediným modelem.

Chceš, abych ti připravil i rozšířenou verzi s váhou využitelnosti pro „Strom důvěry“ (např. 1–5), jak jsi naznačil dříve? (Ta by se pak dala použít přímo jako analytický nástroj pro výběr metod.)