Otázka, co má vyšší právní sílu – Listina základních práv a svobod (LZPS) nebo mezinárodní právo, není úplně triviální. Odpověď závisí na kontextu, typu mezinárodní smlouvy a ústavních pravidlech konkrétní země. Níže je vysvětlení na základě českého právního řádu, protože Listina je součástí Ústavního pořádku České republiky.

📘 1. Postavení Listiny základních práv a svobod

• LZPS je součástí ústavního pořádku ČR (viz čl. 3 Ústavy ČR).

• To znamená, že má stejnou právní sílu jako Ústava ČR – tedy nejvyšší právní sílu v rámci vnitrostátního práva.

🌍 2. Postavení mezinárodního práva v ČR

Podle čl. 10 Ústavy ČR:

„Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; mají přednost před zákonem, pokud stanoví něco jiného.“

Z toho plyne:

• Mezinárodní smlouvy mají přednost před zákony, ale ne automaticky před Listinou či Ústavou.

• Pokud by mezinárodní smlouva byla v rozporu s Ústavou nebo Listinou, nesmí být ratifikována (viz nález Ústavního soudu Pl. ÚS 36/01 – tzv. „Euronovela“).

• V extrémním případě by takovou smlouvu musel schválit ústavní zákon (tedy změna Ústavy).

⚖️ 3. Konflikt Listiny a mezinárodní smlouvy

• Ústavní právo má vyšší právní sílu než mezinárodní smlouvy, i ty o lidských právech (např. Evropská úmluva o lidských právech).

• Nicméně v praxi se soudy snaží harmonizovat výklad LZPS s mezinárodními závazky.

• Např. Ústavní soud často interpretuje Listinu ve světle mezinárodních úmluv, ale pokud by došlo ke konfliktu, platí Listina.

✅ Shrnutí

Chceš-li, mohu doplnit konkrétní příklady (např. vztah Listiny a Evropské úmluvy, případně rozhodnutí Ústavního soudu v konkrétní věci).