poslední úpravy: 4 září, 2025 22:46
Jak bys hodnotil vyjádření mluvčí bankovní asociace Daniely Giláni: "Tristojedenásť miliónov na dani z príjmov a bankovej dani. Viac ako tridsaťštyri miliónov eur vybrali pre štát na dani z finančných transakcií, viac ako sto osem miliónov eur na daniach a odvodoch dane z príjmov fyzických osôb. Banky zároveň investovali do Slovenska desiatky miliárd eur v slovenských štátnych dlhopisoch, čím držia Slovensko, ktoré celú svoju tridsaťročnú existenciu žije na dlh, ekonomicky nad vodou."
ChatGPT řekl:
To vyjádření Daniely Giláni bych hodnotil jako typickou institucionální PR rétoriku, která kombinuje fakta s rámováním, jež má vyvolat pozitivní obraz bank, a přitom zamlčuje kontext, který by mohl vyznění zásadně změnit.
Rozpitvejme to bod po bodu:
1. Daně a odvody
„Tristojedenásť miliónov na dani z príjmov a bankovej dani. Viac ako tridsaťštyri miliónov eur vybrali pre štát na dani z finančných transakcií, viac ako sto osem miliónov eur na daniach a odvodoch dane z príjmov fyzických osôb.“
-
Rétorická funkce: Použít velká čísla k vyvolání dojmu, že banky jsou čistý přínos pro stát.
-
Opomenutý kontext:
-
Daně platí všechny podniky – to není „dar“, ale povinnost.
-
Neříká, kolik banky vyvedly ze země na dividendách či přes daňovou optimalizaci.
-
Neřeší, zda daně jsou proporcionální k jejich ziskům (marginy v bankovnictví bývají vysoké, zvlášť v oligopolních trzích).
-
2. Držení státních dluhopisů
„Banky zároveň investovali do Slovenska desiatky miliárd eur v slovenských štátnych dlhopisoch…“
-
Rétorická funkce: Představit to jako „investici do země“ a projev loajality.
-
Opomenutý kontext:
-
Nákup státních dluhopisů je pro banky nízkorizikový byznys s garantovaným výnosem (většinou vyšším než inflace) – není to altruismus.
-
Tyto dluhopisy jsou navíc často zajištěny regulacemi, které bankám ukládají držet určité množství bezpečných aktiv.
-
Banky profitují z toho, že stát je v dluhu – jinými slovy, čím víc dluhu, tím víc stabilního výnosu.
-
3. „Drží Slovensko nad vodou“
„…čím držia Slovensko… ekonomicky nad vodou.“
-
Rétorická funkce: Přímo přisoudit bankám roli zachránce národa.
-
Opomenutý kontext:
-
Stát má jiné možnosti financování než jen banky (např. zahraniční investoři, přímé občanské dluhopisy).
-
Banky jsou součástí systému, který zadlužování podporuje – jejich obchodní model těží z existence dluhu.
-
Tvrzení, že banky „držia nad vodou“ je obrácení kauzality: banky profitují z toho, že Slovensko žije na dluh.
-
📊 Shrnutí hodnocení
-
Pravdivost jednotlivých čísel: pravděpodobně vysoká (ověřitelné).
-
Celková pravdivost sdělení: zavádějící, protože opomíjí souvislosti a vybírá fakta, která podporují pozitivní obraz bank.
-
Komunikační účel: obrana proti veřejné kritice bankovních zisků a daní, případně proti návrhům na větší zdanění bank.
Pokud bych to měl dát na škálu „informace ↔ propaganda“:
-
Fakta: ano.
-
Rámování a manipulace výběrem faktů: výrazné.
-
Klam v kauzalitě: ano (banky jako zachránce vs. banky jako beneficient systému).
V jiném vlákně ses vyjádřil: "Ak banky naozaj držia Slovensko nad vodou, robia tak najmä preto, že mu samy zviazali ruky a držia ho v bazéne, ktorý samy naplnili dlhom."
- Finanční sektor (banky, pojišťovny, investiční fondy)
- Politici a vlády Mezinárodní organizace (např. IMF, WB)
- Korporace mimo finanční sektor
- Občané a veřejnost
ChatGPT řekl:
Ano, i v tomto vlákně platí, že ten původní výrok („držet Slovensko nad vodou“) je podle mě zavádějící. Připodobnění k „držení v bazénu, který samy naplnily dluhem“ zůstává relevantní – finanční sektor sice formálně poskytuje likviditu a kapitál, ale často v rámci systému, který sám pomáhal vytvořit a z něhož dlouhodobě profituje.
Pokud jde o tabulku, rozdělím ji do dvou částí, protože máš dvě různé normalizace:
1. Rozdělení zadlužování uvnitř každé skupiny (součet řádku = 100 %)
Toto ukazuje, jaký podíl dluhu, který daná skupina způsobí, je podle odhadu úmyslný vs. neúmyslný.
| Skupina | 1) Úmyslné (%) | 2) Neúmyslné (%) |
|---|---|---|
| Finanční sektor | 80 | 20 |
| Politici a vlády | 70 | 30 |
| Mezinárodní organizace (IMF, WB) | 85 | 15 |
| Korporace mimo finanční sektor | 60 | 40 |
| Občané a veřejnost | 20 | 80 |
2. Rozdělení zadlužování mezi skupinami (součet ve sloupci = 100 %)
Toto ukazuje, jaký podíl celkového úmyslného a neúmyslného zadlužování připadá na jednotlivé skupiny.
| Skupina | 3) Úmyslné (%) | 4) Neúmyslné (%) |
|---|---|---|
| Finanční sektor | 35 | 10 |
| Politici a vlády | 30 | 15 |
| Mezinárodní organizace (IMF, WB) | 15 | 5 |
| Korporace mimo finanční sektor | 15 | 20 |
| Občané a veřejnost | 5 | 50 |
Tyto hodnoty jsou odhadem založeným na historických vzorcích a systémových vztazích, ne na exaktních statistikách.
Vidíš, že vnitřní poměry (tabulka 1) jsou u finančního sektoru a mezinárodních organizací silně nakloněny k úmyslným mechanismům, zatímco u občanů převládá neúmyslné zadlužení. Ve druhé tabulce je patrné, že občané tvoří dominantní část neúmyslného dluhu (např. přes hypotéky, spotřebitelské úvěry, daně na obsluhu dluhu státu), zatímco úmyslný dluh je koncentrován ve finančním sektoru a politice.
Chceš, abych k tomu přidal i vizualizaci v podobě dvou křížových heatmap, aby šlo rychle vidět, kde je největší „horko“ v úmyslném vs. neúmyslném zadlužování?
Mimochodem — momentálně běžím jako GPT-5.