Výborná otázka – přepínám do konstruktivně kritického režimu a pojďme ji rozvinout vážněji v rámci systému jako je Strom důvěry, kde chceme modelovat etické i systémové chování aktérů (včetně institucí a algoritmů).

🎯 Klíčový výrok:

„Každý algoritmus má právo mlčet, ale pouze za předpokladu, že také naslouchá.“

Tento výrok lze zobecnit i na lidi, instituce a systémy rozhodování:

🧩 Co tím ve skutečnosti říkáme:

• Mlčení (nebo opatrnost, selekce, zdrženlivost) není vada, pokud je doprovázena aktivním nasloucháním – tedy:

  • zachytáváním podnětů,

  • přiznáním jejich existence,

  • případně uchováním pro pozdější reakci.

Naopak jednostranná mluva bez naslouchání je forma epistemické a etické dominance – systém se uzavírá, ignoruje a zároveň rozhoduje.

🧮 Ortogonalizace ve Stromu důvěry

Tedy: jak vytvořit z této úvahy samostatnou dimenzi / parametr důvěry?

🔺 Název parametru:

„Reverzní otevřenost“
(schopnost slyšet i bez nutnosti odpovědět)

Alternativní názvy:

• „Kapacita pro tiché vstupy“

• „Otevřenost vůči nezmíněnému“

• „Mluvnost vs. naslouchavost“

• „Index recipience“

🔄 Ortogonalita:

Tato dimenze je nezávislá na tom:

• kolik aktér říká,

• jak moc se exponuje,

• jak přesvědčivě argumentuje.

Měří naopak:

• schopnost zůstat tichý, aniž by ignoroval,

• přítomnost v komunikaci bez dominance,

• ochotu zaznamenat a zpracovat i neadresné nebo slabé signály.

📊 Stupnice (návrh):

Např. škála 0–4 (nebo kontinuální vektor):

🧠 Proč je to důležité?

• V systému, který chce být nepomstivý, nekonfliktní a důvěryhodný, není cíl „přesvědčit“, ale umožnit slyšení.

• Subjekty, které mluví bez naslouchání, v systému generují šum, ideologický tlak, uzavřenost.

• Naslouchání bez nutnosti mluvit je znak pokročilé reflexivity – vhodný pro:

  • mediátory, soudce, etické algoritmy, uživatele s nízkou dominancí a vysokou integritou.

🧠 Meta-rozšíření pro Strom důvěry:

Tento parametr může být klíčový v případech:

• „nezachycené výkřiky“ – podněty, které nemají dostatečný výkon ani podporu, ale nesou rizika nebo důležité signály (např. whistlebloweři).

• vyloučené hlasy – aktéři mimo systém, kteří nemohou formálně mluvit, ale lze k nim přesto „naslouchat“ (např. příroda, menšiny, mrtví…).

• algoritmická transparentnost – schopnost systému reflektovat, že zachytil, ale zatím nejedná.

Chceš-li, mohu na tomto základě:

• vytvořit tabulku porovnání aktérů podle tohoto parametru,

• zapracovat ho jako další osu do ortogonální matice Stromu důvěry,

• nebo vymyslet symbolický prvek (např. „kořen Stromu důvěry“ – tichý, ale naslouchající).

Pokračujeme?