Tohle srovnání je trochu jako porovnávat centralizovanou monarchii a federaci městských států. Obě mohou být mocensky náročné, ale dělají to jiným způsobem. Pojďme to rozebrat po vrstvách, protože „totalita“ se může projevovat v různých dimenzích:

1. Definice totality v náboženském kontextu

„Totalita“ v náboženství nemusí znamenat tanky a gulagy, ale:

• kontrolu nad myšlením (co je povoleno věřit a říkat),

• monopol na pravdu (jiné interpretace jsou hereze),

• sankce za odchylku (exkomunikace, zákaz činnosti, vyloučení),

• centralizované mocenské struktury, které rozhodují shora.

Takto můžeme měřit obě církve na škále.

2. Katolická církev – centralizovaná hierarchie

Silné znaky totality:

• Jednotná věrouka:

  • Katolická církev má Kodex kanonického práva a Katechismus.

  • Hereze jsou jasně definované a historicky byly tvrdě trestány (inkvizice, interdikce, exkomunikace).

• Silná vertikální struktura:

  • V čele stojí papež jako absolutní autorita v otázkách víry a mravů („ex cathedra“).

  • Biskupové a kněží jsou součástí pevné hierarchie.

• Centralizace majetku a rozhodování:

  • Majetek církve je řízen shora, zejména ve Vatikánu.

  • Diecéze mají poměrně omezenou autonomii.

Zmírňující faktory:

• V současnosti jsou sankce spíše symbolické než fyzické.

  • Exkomunikace dnes neznamená vyhnanství, ale ztrátu oficiální příslušnosti.

• Katolická církev je obrovská a globální, proto v praxi existuje velká vnitřní pluralita, i když formálně jednotná.

Historický kontext:

• V minulosti jednoznačně totalitní prvek – křižácké války, inkvizice, pálení kacířů.

• Dnes je to spíš konzervativní byrokracie s autoritativní strukturou.

3. Evangelická církev – decentralizovaná pluralita

(typicky v ČR se jedná o Českobratrskou církev evangelickou, ČCE)

Slabé znaky totality:

• Žádná centrální neomylná autorita:

  • Neexistuje papež ani hierarchie s absolutní mocí.

  • Každý sbor má velkou autonomii.

• Pluralita výkladu víry:

  • Evangelíci tradičně kladou důraz na osobní četbu Bible a vlastní odpovědnost.

  • Existuje větší prostor pro různé teologické proudy.

• Volba duchovních demokraticky:

  • Faráři jsou voleni sbory a mohou být i odvoláni, pokud ztratí důvěru.

Možné problémy:

• Sociální tlak místo formálního vylučování:

  • Evangelická církev je malá, často s úzkými komunitami.

  • Kdo má odlišný politický nebo etický názor, může zažít silný komunitní tlak, který ho fakticky vytlačí.

  • Tento tlak je neformální, ale může být psychologicky tvrdý.

• Ideologické vychýlení:

  • Některé sbory se mohou kolektivně posunout k určitému politickému směru (např. liberální aktivismus, pacifismus).

  • Pak dochází k tomu, co někteří vnímají jako „vyhazov za názor“ – ale ve skutečnosti jde o dobrovolný odchod nebo „nepřijetí“.

Historický kontext:

• Evangelická církev vznikla jako odpor proti katolické totalitě (reformace, husité, Luther).

• Vždy byla více komunitní a horizontální.

• V totalitních režimech (nacismus, komunismus) byli evangelíci spíše obětí represí, nikoliv jejich vykonavateli.

4. Přímé srovnání – různé typy moci

5. Metafora: totalita „shora“ vs. „zdola“

• Katolická totalita:

  • jako středověký král – rozhoduje jeden, ostatní poslouchají,

  • jasná pravidla, jasné tresty,

  • výhodou je předvídatelnost, nevýhodou je ztráta svobody.

• Evangelická totalita:

  • jako vesnická komunita – nikdo vás formálně nevyhodí, ale pokud jdete proti proudu, celá vesnice na vás zanevře,

  • méně formální, více psychologická.

Závěr

Pokud mluvíme o klasické totalitě, tedy centralizované moci, jednotné ideologii a tvrdých sankcích, katolická církev je jednoznačně totalitnější – historicky i strukturálně.

Evangelická církev:

• je naopak antitotalitní v samotném základu,

• ale může vytvářet mikro-totalitu na lokální úrovni,
  která se projevuje jako ostrakizace či tlak komunity, zejména v politicky vyhraněných sborech.

Krátce:

• Katolická církev = vertikální totalita (shora).

• Evangelická církev = horizontální tlak (zdola).